Václav Krpelík Photography

Editace fotografií - Eliminace základních chyb

Editace fotografií je pro mnoho amatérských fotografů noční můrou. Naučit se správně používat Photoshop, Lightroom nebo jiný editační software zabere spoustu času, avšak i po několika hodinách práce může být výsledek nejistý. V této sérii článků si proto nejen představíme komplexní workflow, ale především si ukážeme několik "vychytávek" z praxe.

 

Je nutné fotografie editovat?

Proč vlastně musíme fotografie editovat? Někdo možná namítne, že by se fotografie editovat neměly vůbec. Úprava fotografií se některým z nás dokonce může jevit jako švindl. Dotazy typu "Tu fotografii jsi udělal ve Photoshopu?" nebo "Ty používáš hodně Photoshop, že?" slyšel snad každý fotograf.

Ohledně použití Photoshopu panuje velké nedorozumění. Většina laické veřejnosti se domnívá, že fotografie, jako jsou ty moje, byly nějak “vytvořeny” v Photoshopu. Ano, každý fotograf v éře digitální fotografie musí určitým způsobem používat Photoshop, stejně tak jako naši předchůdci v dobách fotografie analogové používali fotografickou komoru. Žádná softwarová úprava ale nedokáže zachránit špatnou kompozici, vytvořit velkolepé světlo, či přeměnit šedou oblohu do zlatavého západu slunce, aniž by zkušenému oku nebylo na první pohled zřejmé, že se jedná o práci Photoshopu.

Kdo si přečetl článek o focení do rawu, dozvěděl se, že při fotografování do rawu vznikne pouze soubor dat, ze kterého fotografii "vyrobíme" až následným vyvoláním v rámci postprocessingu. Jinými slovy, každý fotograf musí používat editační software, aby ze souboru dat vyvolal fotografii (tedy formát JPEG nebo TIFF). Stejně tak musí každý fotograf použít editační software, aby finální fotografii zmenšil / zvětšil na danou velikost tisku, případně pro tisk doostřil.

Na druhou stranu to řada začátečníků s úpravami často přehání. Vyfotí pouze průměrnou fotografii a originalitu se jí následně snaží vštěpit velkým množstvím přehnaných úprav. Takové fotografie pak vypadají nepřirozeně a nazýváme je "přesoftěné".

Na svých workshopech jsem se také mnohokrát setkal se začátečníky, kteří investovali statisíce do drahé foto-techniky, ale už nejsou ochotní s fotografiemi dále pracovat. Věří totiž, že díky velké investici do foto-techniky, fotoaparát udělá vše za ně. Opět velký omyl.

Poslední skupinou jsou fotografové, kteří fotí do JPEG. Při použití tohoto formátu se lze editaci fotografií téměř vyhnout. Zmáčknutím spouště totiž dojde ke ztrátové kompresi dat a výrobcem přednastavený algoritmus fotografii propůjčí jakýsi univerzální kontrast, barvy a ostrost. Výsledek je tedy generovaný automaticky a nelze jej již příliš měnit. Ačkoliv i toto je možnost, věřím, že každá fotografie si zasluhuje individuální přístup a tak toto není správná cesta. Fotograf by měl být tím, kdo fotografii definuje finální podobu a ne výrobce a jim přednastavený algoritmus.

Jak moc edituji své fotografie, je jedna z nejčastějších otázek, se kterou se setkávám. Pojďme se tedy podívat společně na editační workflow, které používám jak u svých fotografií krajinářských, tak u těch z mořského světa.

Poznámka autora: Na obrázku výše vidíte layout programu Lightroom. Vpravo nahoře lze přepínat mezi módy "Library" a "Develop", v módu "Develop" pak vidíte úplně vpravo histogram, pod kterým se nachází palety, kterým se věnujeme dále v tomto článku. Na spodní liště máte přehled načtených fotografií, zatímco vlevo je pak historie úprav, soubor presetů a navigátor.

 

Editační workflow

Jak tedy fotografie správně editovat? Postup při vyvolávání fotografii může být velmi krátký anebo naopak velmi pečlivý a zdlouhavý. Pokud fotografujete do rawu, doporučuji workflow složené z pěti základních bodů:


1) Budoucí fotografie otevřeme v rawu a zbavíme je základních chyb.

2) Fotografie vyvoláme, slepíme expozičně / do panoramat.

3) Fotografie vyčistíme.

4) Aplikujeme finální doladění a zálohujeme.

5) Fotografie připravíme pro web nebo pro tisk.   

Pouze 5 kroků? To zní velmi snadno! Bohužel pod každým z těchto kroků může být schovaná velká škála jednotlivých úprav a operací. Pojďme se tedy podívat na každý z výše uvedených bodů trochu detailněji.

Poznámka autora: Posloupnost těchto kroků není náhodná, ale má smysl především z logiky věci. Jako první musíme v rawu odstranit základní chyby, protože ty už později z formátu TIFF nebo JPEG odstranit nepůjde. Čistit fotografie nelze v rawu a zároveň nemá cenu čistit místa, která se pak prolnou do panoramat nebo expozičně a tak nebudou vidět. Proto čistíme až ve třetím kroku. Finální doladění (kontrast, zřetelnost, barvy, vinětace) nemá smysl provádět na polotovaru, u kterého si často nedokážeme ještě představit, jak fotografie bude nakonec vypadat. Proto  je tento krok až čtvrtý. Příprava pro tisk nebo web probíhá z finálních, zálohovaných fotografií a proto je v celém workflow až na posledním místě.


1) Otevření rawu a eliminace základních chyb

Co to jsou raw soubory a jak s nimi pracovat jsme se dočetli již v tomto článku. Takže už víme, že to, co se nám zobrazí při otevření rawu v Lightroomu nebo Photoshopu, není skutečná fotografie, ale pouze její náhled, kterému propůjčujeme různými úpravami finální podobu.

Také víme, že v rawu lze opravit spoustu chyb a problémů, které po vyvolání fotografie již opravit tak snadno nepůjde. Proto v rámci celého workflow tyto problémy eliminuji hned jako první! Které chyby mám konkrétně namysli?

 

Odstranění chromatické aberace

Barevná vada je problém spousty objektivů. Často je výskyt této vady spojován s konkrétním objektivem, ale není tajemstvím, že objektivy některých výrobců chromatickou aberací trpí více (například Canon aberaci relativně zvládá, zatímco moje oblíbená Tokina má s aberací problém téměř u všech objektivů).

Dobrá zpráva je, že pokud vlastníte Lightroom 5 nebo novější verzi, problém chromatické aberace lze vyřešit jedním jediným kliknutím.

Poznámka autora: V módu "DEVELOP" najdete paletu "Lens Corrections" a aberace se zbavíte kliknutím do políčka "Remove Chromatic Aberration". Způsob odstranění aberace lze pak ještě manuálně upravit, ale já jsem si zatím vždy vystačil s automatikou.

 

Základní nastavení barev

Možná jste si všimli, že když se Vám fotografie zobrazí na displeji fotoaparátu, vypadá jinak, než když ji pak otevřete v Lightroomu nebo Photoshopu. Je to opět tím, že to, co se vám při focení do rawu zobrazuje, je pouze náhled. Jinými slovy, fotoaparát a editační software vám ukazuje, jak by fotografie vypadala, kdybyste ji fotili do JPEG.

Jestliže fotíte krajinu, ve fotoaparátu máte nastaveny "Picture style" na "Landscape" a pak ten samý raw otevřeme v Lightroomu, kde máte defaultně nastavený profil "Adobe standard", bude mít fotografie samozřejmě zcela jiné podání barev.

Poznámka autora: V módu "DEVELOP" najdete paletu "Camera Calibration" a zvolíte příslušný profil. U krajinek používám profil "Landscape", u podmořských fotografií nastavuji profil "Camera Standard", u příležitostných portrétů využívám "Camera Portrait" nebo "Camera Neutral". Takto nastavený profil lze pak ještě upravit táhlem jednotlivé barvy, ale většinou to není nutné.

 

Základní úprava vyvážení bílé

S barevným profilem souvisí i teplota barev. Při focení do rawu vždy nechávám vyvážení bílé na automatice a finální doladění realizuji až v rámci postprocessingu. U jednotlivých fotografií většinou problém s vyvážením bílé nebývá (lze se většinou spolehnout na automatiku), ale při focení panoramat, je vždy dobré nastavit pro všechny podkladové snímky stejnou teplotu (automat totiž pro každou novou kompozici zvolí teplotu dle aktuální scény, kterou objektiv zrovna zachycuje).

Poznámka autora: V módu "DEVELOP" najdete paletu "Basic" a pomocí táhla "Temp" vyvážení bílé upravíte (fotografii posunete do teplejších nebo studenějších tónů). Místo táhel lze použít také štěteček ("White Balance Selector"), ale to už je na preferencích každého uživatele.

 

Základní úprava expozice

Pokud vám selže vestavěný expozimetr nebo jste v manuálu expozici špatně odhadli a fotografie je příliš tmavá nebo příliš světlá, lze expozici velmi jednoduše upravit. Pokud jste fotili do rawu, lze se následně v rámci opravy expozice pohybovat v rozsahu až +/- 2 EV. Tato úprava pomůže především začátečníkům, kteří se s expozicí občas netrefí. Čas od času ji však použijí i zkušení fotografové, například když chtějí z jednoho snímku, vyvolat 2 expozičně různé snímky, které pak následným prolnutím expozic slepí do jedné (více o lepení expozic bude v dalším díle).

Poznámka autora: V módu "DEVELOP" najdete paletu "Basic" a pomocí táhla "Exposure" fotografii ztmavíte nebo zesvětlíte.

 

A co se skrývá za zbývajícími 4 kroky našeho workflow? Ty budou již trochu zajímavější, ale budete si na ně muset počkat do dalšího dílu seriálu o editaci fotografií.


https://www.fotoradce.cz/editace-fotografii-eliminace-zakladnich-chyb
Datum publikování: 01.08.2016


Sdílejte: 
Copyright Václav Krpelík © fotografie na těchto stránkách jsou vlastnictvím václava krpelíka
bez písemného povolení nesmí být stahovány, kopírovány, či použity jakýmkoliv způsobem
Created by DIXILO
Váš košík:    
ENENGLISH CZČESKY
Obchodní podmínky