Václav Krpelík Photography

Krajinářská fotografie - Jak na TISK PRAKTICKY (2.díl)

Investovali jste desetitisíce do fototechniky, strávili hodiny nad články o focení, dny a týdny na workshopech, expedicích, foto-výpravách a teď byste si ty své nejlepší úlovky rádi vytiskli a pověsili na zeď? Tisk může být třešničkou na dortu, která Vašim fotografiím dodá ten správný šmrnc anebo může celou předchozí práci zhatit. Pojďme se tedy společně podívat, jak z tisku dostat co nejvíce.


V minulém díle jsme vybírali tu správnou tiskárnu a dozvěděli se jak je to s potřebným rozlišením fotografií pro velkoformátový tisk. Dnes už se tedy nebudete trápit myšlenkou, jestli má Váš fotoaparát pro daný tisk dostatečné rozlišení či jaký je rozdíl mezi ppi a dpi.

Předpokládejme tedy, že tiskárnu jste si již vybrali a fotografii máte nachystanou pro tisk v těch správných rozměrech. Co Vás tedy ještě čeká? Rozhodně bude třeba fotografii doladit expozičně (případně i barevně), pro tisk doostřit a nakonec vybrat nejvhodnější tiskařský materiál (případně způsob rámování). Pojďme se podívat na jedno po druhém.

 


ÚPRAVA EXPOZICE

Už jste někdy zkoušeli Vaše fotografie vytisknout? Jaký byl výsledek? Tipnul bych si, že Vaše první tiskařské výtvory byly řádně podexponované. Jak jsem to uhádnul? Jednoduše. Aby to, co na monitorech vidíme, krásně zářilo a bylo pro oko kupujícího přitažlivější, dodávají výrobci monitory s opravdu silným podsvícením.

Když si fotografii na takto "přesvíceném" monitoru expozičně upravíte na oku lahodný optimál, musíte počítat s tím, že na papíře, který podsvícený není, bude fotografie mnohem, mnohem tmavší.

Co s tím tedy jako laik, který se chce co nejjednodušeji dostat k rozumnému výsledku můžete udělat? Cest je několik, ale tou nejsnazší bude:

1) stáhnout podsvícení svého monitoru na minimum,

2) fotografie upravovat na takto nastaveném monitoru,

3.a) před prvním tiskem v tiskařském studiu takto upravené fotografie zkontrolovat na profesionálním, kalibrovaném monitoru (každé studio touto možností kontroly tisku disponuje),

3.b) pokud chcete být pečliví, správnost expozice lze zkontrolovat na zkušebním nátisku první fotografie v malém formátu.

Když budete fotografie editovat na monitoru se stáhnutým podsvícením, znatelně se přiblížíte finální podobě tisku. Před samotným tiskem pak na fotografii kouknete na profesionálním monitoru v tiskárně a expozici na něm doladíte.

Bude-li ještě pořád podexponovaná, expozici na profesionálním monitoru (ideálně v Photoshopu) posunete doprava (fotografii zesvětlíte) jak je potřeba.Hodnotu posunutí si zapamatujete (např. 0,3 EV) a pak ji můžete v budoucnu aplikovat na všechny fotografie na Vašem monitoru editované pro tisk.

Teď mi někdo namítne, že podsvícení monitoru se s jeho věkem postupně snižuje a že existují přesnější způsoby jak se k optimálně exponovanému tisku dostat. Ano, je to nepřesné řešení, ale je jednoduché a plus mínus autobus to v oblasti amatérské fotografie funguje :o)



ÚPRAVA BAREV

V různých internetových galeriích často narážím na hádky mezi fotografy ohledně barevného podání fotografií. "Ty barvy moc křičí! Ta modrá je jedovatá. Přidej na barvách, je to nevýrazné! Ubral bych na červené. Ta tráva je moc zelená! Ta hnědá mě tam ruší. Škoda těch barev."

Podobnými komenty to jenom hýří. Tyhle diskuse jsou opravdu komické, uvážíme-li, že 80% účastníků těchto diskusí nemá kalibrovaný monitor a tudíž ačkoliv se všichni dívají na stejnou fotografii, každý vidí něco jiného.

Čím je rozlišnost barevného podání monitorů způsobena? Podobně jako u podsvícení, výrobci chtějí barvami na svých monitorech kupujícího zaujmout a tak je často trošičku "vylepšují". Bohužel každý "vylepší" ten svůj monitor trošku jinak a tak to, co na některém monitoru může vypadat jako žlutá, je na jiném téměř bílá a podobně.

Co to tedy pro nás z hlediska tisku znamená? Pravidlem je, že to co fotograf vidí na monitoru, by měl i tisknout (žlutá by měla být žlutou, červená červenou, atd). Jak toho docílit? Způsobů jak se s interpretací barev poprat je několik. Pojďme se tedy podívat na dvě základní varianty.

 

1) NEMÁM kvalitní kalibrovaný monitor

Jestliže upravujete fotografie na notebooku nebo klasickém monitoru s technologií TN, nemá cenu se s kalibrací a správou barev moc zabývat. Tyto monitory nedisponují věrohodným podáním barev a navíc se s každou změnou pozorovacího úhlu mění i vlastnosti obrazu (kontrast, barvy, atd.).

Co tedy v takovém případě dělat? V prvé řadě můžete barvy, kontrast a podsvícení upravit pomocí vizuálních kalibračních setů, které lze na internetu "vygooglit" nebo je poskytují některé prodejny a tiskárny. Tyto sety obsahují obrazce pro výchozí nastavení monitoru, pomocí kterých se zbavíte toho nejhoršího. Nelze však očekávat zázraky.

Vizuální kalibrace je jen nouzové řešení. Kalibrace a profily pořízené od oka jsou nepřesné a pro vážnější práci s barvami zpravidla nedostatečné. Proto i když máte monitor takto kalibrovaný a chcete tisknout něco dražšího, doporučuji před tiskem zkontrolovat podání barev, kontrast a ostatní proměnné na profesionálním monitoru v tiskařském studiu a doladit případné odchylky.

 

2) MÁM kvalitní kalibrovaný monitor

Jestliže vlastníte kvalitní monitor s IPS nebo MVA/PVA panely, které nabízí třeba firma EIZO, vyplatí se kalibrací a správou barev zabývat podrobněji. Bohužel ty opravdu kvalitní monitory stojí několik desítek tisíc a tak se jejich pořízení doporučuje spíše profesionálním fotografům a tiskárnám.

Ideálním řešením pro fotografa amatéra / polo-profesionála je podle mého názoru pořízení levnějšího (cenově od 5 do 15 tisíc) monitoru s IPS nebo PVA technologií a následné pravidelné používání kalibrační sondy, jakou je například Spyder nebo Eye One.

Samotnou kalibrací pomocí kalibračních sond se v tomto článku ovšem zabývat nebudu. Jednak by to bylo na samostatný článek a především se domnívám, že pro většinu amatérů bude finančně výhodnější si někoho, kdo se Vám bude o kalibraci monitoru starat, najít (kolegu fotografa, personál tiskárny). Uvážím-li, že v případě fotografa - amatéra bude stačit kalibraci provést jednou za rok, až dva, budou náklady nižší, než pořízení relativně drahé kalibrační sondy.

Fotografům, kteří disponují sondou kalibrovaným monitorem, jen připomenu, že v případě dražšího tisku je opět dobré zkontrolovat podání barev, kontrast a ostatní proměnné na profesionálním monitoru v tiskařském studiu a doladit případné odchylky. K těm totiž může dojít nevhodným osvětlením místnosti, ve které fotografie upravujete (ideální by bylo disponovat normovaným osvětlením), uplynutím doby od poslední kalibrace, neshodou mezi Photoshopem a ostatními editačními programy, špatným nastavením barevných profilů, atd.

Pozn: Všeobecně k expozici a barvám bych však rád dodal, že s drobnými expozičními a barevnými rozdíly si není potřeba až tak lámat hlavu. Proč? I když fotografii editujete na profesionálním Eizo monitoru, při normovaném osvětlení, za použití těch nejpreciznějších nastavení, stačí finální obraz vystavit v ne-optimálních světelných podmínkách (příliš tmavá / světlá část místnosti, nechtěné nasvícení světlem z ulice, atd.) a veškerá ta precizní nastavení aplikovaná při editaci a tisku jsou pak k ničemu :o)

 

DOOSTŘENÍ PRO TISK

Fotografii tedy máme pro tisk doladěnou expozičně, kontrastně i barevně. Zbývá ji jen doostřit. A zde může být další kámen úrazu. Zkušenost z workshopů mi říká, že většina z Vás je zvyklá fotografie ostřit pomocí "Unsharp mask" ve Photoshopu (či obdobném programu).

Mám tím tedy na mysli ostřit fotografie pro prezentaci na webu. Ostření fotografií pro tisk se zásadně neliší, ale má to jeden velký háček. Tím je velikost fotografie na obrazovce versus skutečná velikost tisku.

Budete-li fotografii ostřit při 100% náhledu, díváte se vlastně na mnohem větší fotografii, než bude finální tisk. To je způsobeno tím, že rozlišení Vašeho monitoru je například 72 nebo 96 ppi, zatímco rozlišení tisku bude například 250 ppi.

Ostření realizované při 100% náhledu se Vám sice bude zdát na monitoru optimální, ale pro tisk (který bude mnohem menší než to co vidíte na monitoru při 100% náhledu) už ideální být nemusí. Proto je dobré si zapamatovat pravidlo, že fotografie by se měla ostřit při takové velikosti náhledu, na jakou bude v tiskárně tištěna. Jinými slovy: fotografie by na Vašem monitoru měla mít stejný rozměr jako finální tisk.

Jak toho v praxi docílit? Řekněme, že fotografii budete chtít tisknout na velikost A1 (tedy 84 x 56 cm). Přes "Image" - "Image size" tedy velikost fotografie nastavíte (viz printscreen výše nebo předchozí článek) a na pravítku na horní liště se Vám objeví délka fotografie 84 cm. Tak a teď budeme chtít najít náhled, při kterém se 1 cm na tomto pravítku bude rovnat 1 skutečnému centimetru. To je totiž náhled odpovídající velikosti tištěné fotografie.

Teď si vezměte do ruky obyčejné pravítko nebo krejčovský metr a porovnejte 1 cm na tomto pravítku s 1 cm pravítka na monitoru. Když je 1 cm na monitoru menší, než 1cm na skutečném pravítku, je třeba náhled zvětšit (např. z 25% na 40%) a naopak, když je 1cm na monitoru větší, než 1 cm na skutečném pravítku, tak je třeba náhled zmenšit (např. ze 100% na 66%).

Když se 1 cm na obrazovce rovná 1 cm na klasickém pravítku (v mém případě při náhledu 57,3 %), máme náhled, který odpovídá velikosti tisku. Při tomto náhledu provedeme finální doostření fotografie (ideálně v Photoshopu za použití "Unsharp mask"). Tak zaručíme, že doostření, které vidíme na monitoru, uvidíme v naprosto stejné podobě i na finálním tisku.

Pozn: Nastavení optimálních hodnot pro doostření je pak kapitola sama pro sebe. Tím se podrobněji zabývám až v rámci workshopů, případně na toto téma přibude v budoucnu samostatný článek.

 

Co říct závěrem? Když to všechno shrnu, už víme kde a na čem tisknout, jak nastavit velikost fotografie, jak upravit expozici, doladit barvy a fotografii doostřit pro finální tisk. Fotografie je tedy připravená v elektronické podobě a zbývá ji jen vytisknout a zarámovat. Na co ji tisknout a jak rámovat? To si povíme až v příštím díle článku "Jak na TISK PRAKTICKY".


http://www.fotoradce.cz/krajinarska-fotografie-jak-na-tisk-prakticky-2-dil-clanekid1268
Datum publikování: 01.05.2013


Sdílejte: 
Copyright Václav Krpelík © fotografie na těchto stránkách jsou vlastnictvím václava krpelíka
bez písemného povolení nesmí být stahovány, kopírovány, či použity jakýmkoliv způsobem
Created by DIXILO
Váš košík:    
ENENGLISH CZČESKY
Obchodní podmínky