Václav Krpelík Photography

Krajinářská fotografie: PANORAMA I.

V dnešním díle krajinářské fotografie si představíme specifika panoramatické fotografie, seznámíme se s řadou výhod a nevýhod s nimi spojených a nakonec si ukážeme i veškeré vybavení, které je pro tento druh fotografie nezbytné.

Co to ta panoramatická fotografie vlastně je? Budeme za ni považovat jakýkoliv obraz, který byl složen z více snímků. Tyto snímky jsou slepeny k sobě a tak tvoří finální fotografii - panorama.




Díky ní lze zachytit scény (krajiny, interiéry, města, atd.) pokrývající mnohem větší zorné pole, než kterým disponuje lidské oko nebo váš objektiv. Nejčastěji se tento druh fotografie využívá tam, kde se snímaná scéna nevejde do záběru a kvůli přirozeným či umělým překážkám (skála, útes, zeď, silnice, atd.) již od snímané scény nelze dále odstoupit. Jediným řešením, jak v takovém případě dostat celou scénu do záběru, je vyfotit několik dílčích snímků a ty následně slepit do jedné fotografie - panorama.

Na snímku výše jsem označil dva výřezy, které by bylo možné pořídit širokoúhlým objektivem Tokinou 11-16 f2,8. Z ukázky je vidět, že ani takto širokoúhlým objektivem nelze z daného úhlu zachytit celou scénu. Proto jsem se v tomto případě rozhodl použít panoramatickou fotografii.

 



MOŽNOSTI PANORAMATICKÉ FOTOGRAFIE

Panoramatická fotografie nabízí v rámci krajinářské fotografie obrovské možnosti, které rád klasifikuji do dvou základních směrů. Tím prvním je zvyšování obrazové kvality fotografií a tím druhým je kreativita s panoramatickou fotografií spojená.



ZVYŠOVÁNÍ OBRAZOVÉ KVALITY

Už jste někdy koukali na několikametrové obrazové fotografie a lámali si hlavu nad tím, jak je možné, že ani z několikacentimetrové vzdálenosti na fotografii nejsou vidět jednotlivé "pixely"? Jak je možné, že je fotografie tak ostrá?

Slepením několika fotek do jedné získáte výslednou fotografii o několikanásobně větším rozlišení, než kterým disponuje váš fotoaparát. Nepotřebujete tedy fotoaparát za 100 tisíc a objektiv za dalších 50, abyste dosáhli profesionálních výsledků. Troufnu si říct, že slepím-li 20 fotografií ve dvou řadách, focených dnes tolik populárním a cenově dostupným Canonem 550D, dostanu stejné či větší rozlišení, než jakým disponují středoformátové fotoaparáty.

Ano, je to mnohem složitější, než vlastnit drahý stroj a jen zmáčkout spoušť, ale kdo je šikovný, může tímto způsobem vyrobit snímky gigantických velikostí, excelentní obrazové kvality a nikdo nepozná, že byly foceny fotoaparátem za 15 tisíc.

Většina mých panoramatických fotografií má na delší straně 15 – 25 tisíc pixelů. Čím byste řekli, že jsou foceny? :o)


Panorama výše nepatří k největším (na delší straně má 12 tisíc pixelů). Přesto si můžete udělat představu o jeho rozlišení díky výřezu (v levém horním rohu), který býl pořízen z místa označeným žlutým obdelníčkem (najdete ho hned pod výřezem).



KREATIVITA

Co se kreativity týče, jsou možnosti panoramatické fotografie obrovské. V krajinářské fotografii asi nejvíce oceníme „vtlačení“ záběrů, které částo mají rozsah přes 180° do jedné fotografie. U některých fotografií lze dokonce pozorovat efekt „dvojího slunce“, což je nežádoucí efekt, který nastává, když panorama zabírá natolik široký úhel (většinou přes 250°), že se paprsky slunce objeví na obou stranách / rozích fotografie.

Stlačením extra širokého záběru do jedné fotografie vlastně měníme realitu. A jakým způsobem ji změníme je jen na nás (kolik snímků slepíme, v jakém úhlu a vzdálenosti od focené scény, atd.). Pokud má fotograf i patřičně vytrénované "panoramatické oko", může z jinak nepřitažlivé kompozice vytvořit panoramatickou fotografii kompozičně velmi zajímavou. Když pak na ono úžasné místo přijde nezávislý pozorovatel a bude hledat na fotografii zachycenou kompozici, tak ji často ani nenajde.

Je to dobře nebo špatně? Jistá část fotografické veřejnosti bude tvrdit, že těch efektů digitální technologie je moc a že jakékoliv přetváření reality je ze zásady špatné. Druhá část bude naopak říkat „Proč ne, když tu ta možnost je?“.

Na toto ať si udělá názor každý sám. Já tvrdím, že pokud je kreativita na straně fotografa či fotoaparátu v rukách fotografa a ne pouze na straně Photoshopu, tak vždy stojí za to.


Na snímku výše jsem stlačením cca 180° do jedné fotografie přeměnil ve skutečnosti rovný mořský břeh na jakousi zátoku. V rámci zvýšení kreativity jsem použil Lee Big Stopper filtr, který prodloužil expozici jednotlivých snímků na několik minut a proměnil tak mořské vlny v pohátkově klidnou hladinu.

 



ÚSKALÍ PANORAMATICKÉ FOTOGRAFIE

Na světě není nic černobílé (jen dobré / jen špatné) a tak i panoramatická fotografie má svá úskalí. Opět si je dovolím rozdělit do dvou základních směrů. Tím prvním je technický background a tím druhým něco, čemu říkám "panoramatické oko".





TECHNICKÝ BACKGROUND

Technický background zahrnuje veškerý hardware a software s panoramatickou fotografií spojený. Do harware zahrnuji jak veškerou fototechniku, tak i nároky na harwarové vybavení počítače, na kterém bude probíhat následný postprocessing. Software je představován speciálními programy, které umožňují slepování podkladových snímků a práci s nimi.



POČÍTAČ / NOTEBOOK

Upravovali jste dosud fotografie na stařičkém, ale pořád ještě funkčním notebooku? Pokud ano, obávám se, že panoramatické fotografie v maximální kvalitě na něm neslepíte.

Pokud vám jde o zachování nejvyšší kvality fotografií (což vždy doporučuji), budete fotit do rawu a následně pracovat s 16-ti bitovým tiffem. Uvážíme-li, že rozlišení fotoaparátů je například 18Mpx a snímky lepíte v jedné řadě, bude mít výsledná fotografie okolo 500 MB. Při lepení fotografií ve dvou řadách se pak můžete dostat i na velikost okolo 1 GB.

Pro samotné lepení snímků a následnou práci s takto velkými datovými soubory budete potřebovat především dostatečnou paměť RAM a také výkonný procesor. Já používám kombinaci 6GB RAM + i5 procesor v těle Sony vaio notebooku "pro fotografy", ke kterému pak připojuji zkalibrovaný externí monitor.

Čím je výkonnost počítače vyšší, tím lépe, jelikož nebudete muset čekat, než se vám fotografie slepí / otevře / upraví a nebudete mít pokušení to celé vyhodit vzteky z okna :o)

Samozřejmě, že vyrobit panoramatickou fotografii půjde i na stařičkém notebooku. Budete však muset pracovat s JPEG formátem nebo snímky před slepováním dokonce zmenšovat a tím přijdete o možnost zvyšování obrazové kvality.



SOFTWARE

Vhodný software na slepování podkladových snímků do panoramat bude další nezbytností. Funkci lepení snímků do panoramat naleznete sice i v Photoshopu, ale pokud to s panoramatickou fotografií myslíte vážně, uděláte nejlépe, když pořídíte specializovaný software. Těch je na trhu celá řada.


Mezi nejpopulárnější patří především

PTQUI (http://www.ptgui.com/)

Autopano (http://www.kolor.com/)

Hugin (http://hugin.sourceforge.net/)

Panoramafactory (http://www.panoramafactory.com/).

Každý z nich nabízí trochu odlišné možnosti a dosahuje rozdílných výsledků. Na fotografických webech proto často naleznete velké diskuse o tom, který je ten nejlepší.

Říct, který je nejlepší je však trošku ošemetné, jelikož některý nabízí rozsáhlejší možnosti úprav během lepení, jiný disponuje intuitivnějším přístupem k lepení a další zase vyniká opticky kvalitnějším podáním. Mým favoritem je PTQUI, jelikož ten bývá spojován s opticky nejkvalitnější výstupem, což je pro mne prioritou.



FOTOGRAFICKÝ HARDWARE

Kromě hardware v podobě alespoň průměrně výkonného počítače bude potřeba i specifický hardware fotografický. Co to v případě panoramatické fotografie znamená? Budete určitě potřebovat kvalitní stativ, hodit se bude i kabelová spoušť, vodováha a zásadním otazníkem bude stativová hlava. Ta totiž může být klasická nebo typu VR - virtual reality.



Klasická stativová hlava

Pro panoramatickou fotografii můžete využít jakouliv stativovou hlavu, která je schopna samostatného otáčení kolem své vodorovné osy. Touto funkcí disponuje většina moderních hlav. Příkladem může být moje oblíbená Giottos MH 1301 ball head, která se kromě pohybu umožněného koulí dokáže otáčet navíc i kolem své základny.

Klasické stativové hlavy lze bez problémů využít při focení vzdálenějších objektů a při použití delších ohnisek (dle mých zkušeností cca nad 20mm u aps-c). Jestliže však plánujete použití kratších ohnisek a na scéně bude nějaký objekt vyloženě v popředí, bude docházet ke vzniku tzv. paralaxy. To je problém způsobený měnící se polohou objektivu vůči objektu v popředí. Tento jev způsobuje nepřesnosti při slepování fotografií (fotografie na sebe nenavazují) a je často těžko odstranitelný.

Vznik paralaxy je způsoben tím, že osa otáčení fotoaparátu leží jinde než v centrálním bodě vstupní pupily objektivu (tzv. no-parallax point). V tomto bodě se sbíhají paprsky světla před tím, než jsou usměrněny na rovinu obrazového snímače.

Řečeno selsky - při použití klasické hlavy se fotoaparát otáčí kolem osy svého těla, namísto toho, aby se otáčel kolem no-parallax bodu, který se nachází v přední části objektivu.

Pořád nevíte o čem mluvím? Tak zvedněte ukazováček cca 10cm před váš nos, zavřete jedno oko a dívejte se na prst jen jedním okem. Vidíte polohu prstu? Ano? Tak teď oči vystřídejte - zavřete oko, kterým jste se na prst dívali a otevřete druhé. Takhle to několikrát prostřídejte. Všimli jste si jak se poloha prstu mění dle polohy oka, kterým jej zrovna sledujete?

Podobně vnímá objekt v popředí i váš objektiv, kterým je v případě klasické hlavy hýbáno dle osy těla fotoaparátu. Tento problém proto řeší speciální virtual reality hlavy.



Virtual reality hlava

Úlohou těchto speciálních hlav je umístění výše zmíněného no-parallax bodu v přední části objektivu nad osu otáčení tvořenou stativovým šroubem.

Jinak řečeno, tyto hlavy posouvají těla našich fotoaparátů za stativ tak, aby se poloha no-parrallax bodu v přední částí objektivu při otáčení neměnila. (Pohyb stativu na VR hlavě je dobře vidět například tady: http://www.nodalninja.com/).

Klíčovým procesem využívání panoramatické hlavy je právě nalezení centrálního bodu vstupní pupily objektivu. Vzdálenost je pro každý typ objektivu jiná a není vždy snadné ji určit. Na internetu lze za tímto účelem nalézt řadu návodů, stačí, když do vyhledávače zadáte "nodal point".

Mezi nejpopulárnější VR hlavy patří:

Nodal Ninja (www.nodalninja.com/)

Manfrotto 303 SPH (www.manfrotto.com)

Pano Maxx (www.panorama-hardware.de)

Novoflex VR System (www.novoflex.com)

Panosaurus (gregwired.com/pano/Pano.htm)

VR hlav je na zahraničním trhu poměrně velké množství, bohužel ty kvalitní jsou cenově hodně vysoko (cca 5-30 tisíc) a tak je potřeba zvážit, jestli se koupě takové hlavy vyplatí nebo ne. Kromě ceny je nepříjemná i váha, která často představuje několik kilogramů. Nosit pak takového drobečka po horách nemusí být žádná sranda. Na druhou stranu velmi odlehčené VR hlavy disponují horší stabilitou, což se pak negativně projeví při focení v terénu, zejména fouká-li silný vítr.

Já používám Pano Maxx, kterou považuji za nejlepší kompromis mezi cenou / váhou / stabilitou a která je k dispozici k vyzkoušení na kterémkoliv z mých workshopů.





PANORAMATICKÉ OKO

Poslední věc, kterou budete pro panoramatickou fotografii potřebovat je "panoramatické oko". To se nikde koupit nedá, ale můžete si ho vypěstovat zkušenostmi. Je potřeba získat potřebnou představivost a naučit se svět kolem sebe vnímat panoramaticky.

Je totiž opravdu velký rozdíl mezi tím, co vidí vaše oko, tím co vidí váš objektiv a tím co vznikne slepením objektivem viděných snímků dohromady. Často je to hádanka. S přibývajícími zkušenostmi se ale naučíte rozluštit tuto hádanku a vaše panoramatické fotografie se začnou přibližovat tomu, co jste v daný okamžik chtěli zachytit.




Poté, co jsme si představili specifika panoramatické fotografie a ujasnili jaký hardware a software budeme pro tento druh krajinářské fotografie potřebovat, se můžeme vrhnout na tu zajímavější část, kterou je samotné snímání podkladových snímků a jejich lepení do výsledné panoramatické fotografie. K tomu se ale dostaneme až v příštím díle panoramatické krajinářské fotografie.


http://www.fotoradce.cz/krajinarska-fotografie-panorama-i-cast-clanekid1047
Datum publikování: 07.05.2012


Sdílejte: 
Copyright Václav Krpelík © fotografie na těchto stránkách jsou vlastnictvím václava krpelíka
bez písemného povolení nesmí být stahovány, kopírovány, či použity jakýmkoliv způsobem
Created by DIXILO
Váš košík:    
ENENGLISH CZČESKY
Obchodní podmínky