Václav Krpelík Photography

Krajinářská fotografie: PROČ NEPOUŽÍVÁM FOTOAPARÁT ZA 100 TISÍC

V tomto poněkud kontroverzním článku se pokusíme poodhalit pravdu skrývající se za marketingovou kampaní výrobců a snahou prodejců prodat co nejdražší fotoaparáty. Podíváme se zblízka na zakořeněnou představu, že dražší fotoaparát dělá „hezčí fotky“, objektivně se pozastavíme u jednotlivých typů fotoaparátů a jejich využití v praxi a také se dozvíme, jak je to s image fotografa a foto-technikou, kterou používá.

Je mi jasné, že tento článek vyvolá asi spoustu protichůdných názorů. Poslední dobou se však čím dál častěji setkávám s dotazy zájemců o workshopy jaký fotoaparát pořídit a to, co se dozvídám, mě často opravdu šokuje. E-maily typu „jsem úplná začátečnice a Canon 5D Mark II jsem si koupila, protože mi v prodejně řekli, že dělá hezké fotky“ nebo „dražší fotoaparát přeci musí dělat hezčí fotky“ dostávám pořád častěji. Rozhodl jsem se proto napsat tento článek, ve kterém se pokusím objektivně podívat na to, co se od prodejců většinou nedozví.

 


FOTOAPARÁT A IMAGE

Ve fotografii nelze uběhnout vzdálenost za kratší čas, doskočit dál, či uzvednout víc. Nejsou zde totiž jasně stanovená měřítka a tak hodnocení fotografů a jejich práce odpovídá pouze subjektivním názorům těch, kteří je hodnotí. Jenže jak má fotografa hodnotit laická veřejnost, která fotografii nerozumí a tak hodnocení často omezuje na slova „líbí“ / „ nelíbí“ ?

Protože objektivní měřítka chybí, snaží se většina laické populace nalézt měřítka substituční. Těmi jsou většinou „jak drahý fotoaparát dotyčný používá“ a „kolik bere za focení/fotku“. Vyslechl jsem spoustu diskusí o kvalitě fotografů, které často končily slovy „ten má foto-techniku za statisíce, je to hold profík“ nebo „ten prodává jednu fotku za 500 liber, ten je někde jinde“.

Otázky, které si ale pokládám já, jsou: „Vydělal si dotyčný na tu foto-techniku opravdu focením a využívá naplno její potenciál nebo zdroj financí pochází od jinud a účelem je ohromovat veřejnost? Kolik fotek dotyčný za 500 liber do roka prodá? Prodá vůbec nějakou? Nebo je cena nastavena za účelem ohromit a přilákat pozornost veřejnosti a zisk je pak realizován způsobem jiným?"

Je to podobné jako s rozlišením fotoaparátů. Laik většinou neví jak fotoaparáty hodnotit. Hledá nějaké měřítko a tím, které první uhodí do očí, je rozlišení senzoru. Takto vzniklo i tvrzení, že „více pixelů znamená ostřejší a lepší fotku“. Díky fyzikálním zákonům, je však většinou opak pravdou.

V Anglii jsem při focení Cornwallu několikrát potkal nejmenovanou profesionální fotografku krajinářku, která se mi hned na začátku pochlubila, že má na focení krajinek tři nejdražší full-frame těla.

Jedno z nich dokáže dokonce snímat 10 snímků za sekundu! Teď ale otázka… na co potřebuje fotograf-krajinář 10 snímků za sekundu? Krajinka přece není kolibřík ani závodník formule a nikam mu neuletí / neujede!

Druhá otázka… na co potřebuje fotograf krajinář tři těla? Více těl potřebují komerční fotografové fotící například sport nebo společenské události, kdy není čas vyměňovat mezi snímky objektivy a tak je praktičtější měnit těla s různými objektivy. Například formule jede zatáčkou stovky metrů před cílem – fotograf musí použít tělo s teleobjektivem, ale za pár sekund ta samá formule projíždí cílem jen několik metrů před fotografem – fotograf musí použít tělo s nasazeným záklaďákem. Nemá čas měnit objektivy, a proto nutně potřebuje dvě těla.

Prohlašovat ale, že jako fotograf krajinář používám tři nejdražší těla je pouze záležitostí image.

 


FOTOAPARÁT A PRODEJCI

Laik vidí, že jeho vzor – profesionální fotograf používá k výrobě fotografií tu nejdražší „mašinu“. Dospěje tedy k názoru, že dražší fotoaparát se rovná lepší fotografie. Přijde pak do obchodu, kde mu toto ziskuchtivý prodejce navíc rád potvrdí. Utratí tak hromadu peněz za fotoaparát, jehož potenciál bude využívat třeba jen z 10%.

Když jsem ještě žil v Londýně, běžně jsem potkával hromady turistů s profesionálními těly typu 5D Mark II nebo 1D Mark III, kteří fotili noční město bez stativu, v automatickém režimu a místo do hledáčku koukali při focení na display fotoaparátu, jak byli dříve zvyklí z kompaktu.

Výrobce a prodejce jsou spokojení, jelikož člověku, který by obdobného výsledku dosáhl s tělem za 9 tisíc, prodali mašinu za 50 tisíc a amatér s drahým fotoaparátem je také spokojený, protože v rukou drží stroj svého vzoru, tudíž se cítí jako profesionál. Netuší, že vlastně oklamal sám sebe a že přidaná hodnota oněch 41 tisíc je v jeho rukou téměř nulová.

 


FOTOAPARÁT A FUNKCE

Co se optické kvality týče, jsou senzory dnešních zrcadlovek na velmi podobné úrovni. Rozdíly mezi jednotlivými fotoaparáty ve svých kategoriích (aps-c nebo full-frame) tak spočívají spíše ve výbavě a odolnosti těla, než v optické kvalitě. Krásným příkladem je 18Mpx senzor u Canonu. Dnes jsou tímto defakto totožným senzorem vybaveny fotoaparáty Canon 550D, 600D, 650D, 60D, 7D.

To znamená, že s Canonem 550D, který lze pořídit už za cca 15 tisíc uděláte opticky naprosto stejně kvalitní („hezkou“) fotografii jako s Canonem 7D, který koupíte za cca 37 tisíc! Kde se tedy vzal ten rozdíl v ceně? Ten spočívá v odolnosti těla a množství funkcí, kterými 7D disponuje navíc. Otázkou však je, jestli funkce navíc opravdu využijete.

Fotíte sport nebo wildlife? Nekompromisně budete potřebovat rychlé sekvenční snímání (8-10 snímků za sekundu). Fotíte profesionálně portrét nebo módu? Určitě se neobejdete bez nízké hloubky ostrosti (tzn. budete potřebovat full-frame zrcadlovku). Fotíte-li v každém počasí, určitě oceníte proti dešti utěsněné tělo. O tom není pochyb.

Jsou ale bohužel i funkce, které se spíše podobají tahání peněz z lidí. Jak moc asi profesionál u nového Canonu 5D Mark III, což je mimochodem tělo za cca 70 tisíc, ocení funkci „rating fotografií“ (umožňující hodnotit fotografie dle oblíbenosti přímo ve fotoaparátu) nebo funkci „editace fotografií“ (umožňující fotografie editovat přímo ve fotoaparátu)?

Který profesionál má čas hrát si s hodnocením fotografií nebo bude editovat fotografie ve fotoaparátu? To možná ocení nějaký turista, ale jinak každý, alespoň trošičku seriózní fotograf „nasype“ veškerý nafocený materiál do k tomu určeného výkonného počítače a následně fotografie edituje na profesionálním kalibrovaném monitoru.

V některých případech mají extra funkce / vlastnosti svůj smysl, ale někdy jen čekám, kdy na display fotoaparátu výrobce instaluje hry nebo televizi, aby mohl za každou cenu odůvodnit vyšší cenu.

 


FOTOAPARÁT S MALÝM vs VELKÝM SENZOREM

Další otázkou, která se nabízí, je, zda volit fotoaparát s větším senzorem (tzv. full-frame), nebo menším senzorem (tzv. aps-c). Jaký je mezi nimi rozdíl?

Fotoaparáty typu full-frame díky většímu senzoru disponují vyšší obrazovou kvalitou, nižší úrovní šumu a při použití stejného clonového čísla i nižší hloubkou ostrosti.

U aps-c fotoaparátů musíme počítat s tzv. „crop faktorem“. To znamená, že abychom se dostali na hodnotu porovnatelnou s full-frame, musíme ohnisko tímto faktorem vynásobit.

Použijeme-li např. u Canonu 550D objektiv Tokina 11-16mm f2,8 Pro Dx a budeme fotit na ohnisku 11mm, dostaneme se tak po přepočtu na ohnisko 17.6mm (11mm x 1,6).

Z toho vyplývá, že u fotoaparátu typu full-frame, nebudeme muset přepočítávat ohniskovou vzdálenost.

Využijeme ale opravdu o chlup vyšší obrazovou kvalitu, nižší hladinu šumu a nižší hloubku ostrosti? Nebo přesněji… jsou pro nás tyto proměnné natolik zásadní, abychom ospravedlnili několikanásobně vyšší cenu fotoaparátů?

 


FOTOAPARÁT A JÁ

Mnoho lidí je v šoku, když se podívá na mé www.stránky a následně zjistí, že k tvorbě těchto fotografií používám Canon 550D. Jiří Kukaň, účastník nedávného workshopu prohlásil, že když zjistil, čím fotím, tak si pomyslel: „Ten si snad dělá pr..!“.

Ačkoli vlastním foto-techniku v hodnotě kolem 250 tisíc, fotoaparát samotný je její téměř nejlevnější součástí. Nejvíce financí jsem investoval do objektivů (téměř 100 tisíc), velkou část také představuje vybavení pro focení pod vodou (housing, podvodní blesk, rameno) a zbytek tvoří Lee filtry, stativ, VR panoramatická hlava, samotné tělo a různé příslušenství.

Jsem fotograf krajinář a tak mě v první řadě zajímá 1) kvalitní stativ (nikdy nefotím krajinu bez stativu a tak můj stativ musí stát nehnutě v jakýchkoliv povětrnostních podmínkách), v druhé řadě 2) objektivy (ty jsou „okem fotoaparátu“ a určují optickou kvalitu fotografií), dále to jsou 3) filtry (k čemu drahý objektiv, když pak před něj strčíte nekvalitní filtr, který znehodnotí výslednou fotografii), 4) nutné doplňky (expediční foto-batoh, VR panoramatická hlava, dálkové odpalování, atd.) a až někde za tím vším je 5) fotoaparát.

 

Dlouho jsem uvažoval o přechodu na full-frame a zvažoval pro a proti:

1) Nižší hladina šumu? Tu ocení fotografové společenských událostí, svateb a všichni ti, kteří potřebují fotografovat na ISO 1600 bez výrazného zvýšení hladiny šumu. Já ale fotím krajinky POUZE na ISO100, kde šum téměř neregistruji. Navíc používám profesionální verzi Imagenomic Noiseware (viz tento článek), takže platit za nižší hladinu šumu se mi nevyplatí.

2) Nižší hloubka ostrosti? Tu ocení fotografové portrétů, módy, svateb a ti, kdo potřebují, aby focený objekt jakoby vystoupil z pozadí. U krajinek ale pracujeme s vysokou hloubkou ostrosti (viz tento článek), jelikož chceme mít vše z rohu do rohu ostré a tak nízkou hloubku ostrosti nevyužijeme vůbec.

3) Vyšší optická kvalita? Ano, full-frame fotoaparáty disponují o chlup vyšší optickou kvalitou. Ta je ale v krajinářské fotografii snížená horší kresbou objektivu při vysokých clonách, které budeme muset v mnoha situacích použít. (čím větší senzor, tím nižší hloubka ostrosti při použití stejné clony.) O kolik tedy optická kvalita naroste (vlivem velikosti senzoru) a následně poklesne (vlivem vysokého clonění), je diskutabilní. Za tímto účelem jsem porovnával mnoho velkoformátových fotografií focených na full-frame / aps-c a mým závěrem je, že laik tento rozdíl nepocítí. Profesionál už asi ano, ale až při detailním zkoumání velkoformátové fotografie.

4) Kratší ohnisko? Full-frame má tu výhodu, že použité ohnisko už nemusíme dále násobit crop-faktorem. To bývala výhoda především dříve, kdy fotografové přecházeli z kinofilmu na digitál a nemuseli měnit objektivy. Dnes je ale na trhu obrovské množství kvalitních širokoúhlých skel i pro aps-c. Taková Tokina 11-16 f2,8 Pro Dx poskytuje nejen fantastickou obrazovou kvalitu, ale i tělo „L-kového“ typu a to vše za výbornou cenu. Proč tedy platit dvakrát tolik?

5) Vyšší váha a odolnost? Na svých expedicích pravidelně bojuji s nadváhou. Za každý gram váhy navíc se v horách nekompromisně platí potem a na letištích financemi. Aps-c těla jsou menší, lehčí a i k nim kompatibilní objektivy (typu Tokina 11-16 f2,8 Pro Dx) jsou na tom váhově lépe. Co se odolnosti týče, Canon 550D je plast bez extra těsnění. Přesto jsem s ním fotil v nejextrémnějších podmínkách, co si člověk asi dokáže představit. Při vánici na hřebenu minulý rok mi na něm během hodiny focení „narostla“ téměř centimetrová vrstva sněhu a ledu. Pokud však člověk ví jak řešit přechody ze zimy do tepla a nenechá si na fotoaparát napršet, není se ani s tímto tělem čeho bát.

Takže výsledek všech pro a proti? Full-frame fotoaparáty mají sice řadu zásadních výhod, jen málokteré však dnes ocení fotograf krajinář. Uvážím-li, že cena je ve srovnání s těly typu aps-c několikanásobně vyšší, jeví se mi jako rozumnější investovat finance do foto-expedic.

Navíc, řekněme si to na rovinu. Krajinářská fotografie nepatří mezi komerční druhy fotografie a tak počítat s tím, že se Vám investice do nejdražšího full-frame fotoaparátu finančně vrátí je nereálné.

 


FOTOAPARÁT A VY

Takže jaký fotoaparát je ideální pro vás? V prvé řadě přestaňte naslouchat marketingovým propagandám a vykutáleným prodejcům, kteří Vám budou chtít prodat to nejdražší. Místo toho se zamyslete nad tím, co fotíte, na jaké úrovni a co přesně od fotoaparátu potřebujete.

Věnujete-li se profesionálně komerčnímu fotografování lidí (portréty, svatby, móda, atd.) je jasné, že se drahému full-frame fotoaparátu nevyhnete. V tomto případě totiž budete chtít pracovat s nízkou hloubkou ostrosti či fotit při vyšších hodnotách ISO bez výrazného nárůstu šumu. Pravděpodobně budete potřebovat i záložní tělo a spoustu špičkových objektivů. Šetřit se v tomto případě asi moc nevyplácí, jelikož tím dáváte šanci konkurenci, která nabídne lepší výsledky.

Věnujete-li se fotografování sportu nebo divokých zvířat (wildlife) je jasné, že prioritou bude rychlé sekvenční snímání (ideálně 8-10 snímků za sekundu). Jestli zvolíte fotoaparát typu aps-c (díky kterému se k focenému objektu více přiblížíte) nebo full-frame (díky kterému získáte o něco vyšší obrazovou kvalitu a nižší hloubku ostrosti) není už tolik podstatné. Volba se bude odvíjet především od možností vašeho rozpočtu.

Věnujete-li se fotografování krajiny, tedy nekomerční fotografii, není koupě full-frame fotoaparátu takovou nutností. Dříve býval hlavním argumentem pro full-frame absence kvalitních širokých ohnisek v kategorii aps-c. Dnes je ale nabídka širokoúhlých objektivů v této kategorii obrovská a kvalita aps-c senzorů se za poslední roky tolik zlepšila, že je na zváženou, zda se vám investice do full-frame fotoaparátu vyplatí.

Pokud patříte k té největší skupině – amatérských fotografů fotících různé náměty, pak věřte, že opravdu nepotřebujete fotoaparát za 100 tisíc, abyste dosáhli lepších výsledků. Jestli máte peníze nazbyt a chcete je investovat, investujte do objektivů. Ty nepodléhají boomu, který probíhá v elektronice a tak na rozdíl od fotoaparátů neztratí za pár let svou hodnotu.

Kvalitní objektiv vám vydrží desítky let a představuje nejlepší investici, kterou můžete v oblasti foto-techniky realizovat. Proto pokud je váš rozpočet omezený, doporučuji vybrat nejdříve kvalitní objektiv a k němu pak v rámci rozpočtu levnější tělo.

 

Jaký fotoaparát se rozhodnete používat je samozřejmě jen na vás. Vždy je však třeba si uvědomit, že dražší fotoaparát neznamená hezčí fotku! Jestli se fotografie povede, záleží na oku, mozku, rukách a talentu fotografa! Ne na ceně fotoaparátu, který používá.

Jinak řečeno, je potřeba se rozhodnout zda chcete ohromovat fotografiemi nebo fotoaparátem :o)


http://www.fotoradce.cz/krajinarska-fotografie-proc-nepouzivam-fotoaparat-za-100-tisic-clanekid1094
Datum publikování: 01.08.2012


Sdílejte: 
Copyright Václav Krpelík © fotografie na těchto stránkách jsou vlastnictvím václava krpelíka
bez písemného povolení nesmí být stahovány, kopírovány, či použity jakýmkoliv způsobem
Created by DIXILO
Váš košík:    
ENENGLISH CZČESKY
Obchodní podmínky