FOTOGRAFICKÉ ZAČÁTKY
Václav začal s fotografováním už během studia na vysoké škole. Tenkrát propadl sportu zvanému freediving, což je druh potápění, při kterém potápěč klesá na jeden nádech do nemalých mořských hloubek. Václav tehdy začal spolupracovat s první školou freedivingu v České Republice a tak měl řadu příležitostí vidět a fotografovat mnoho překrásných míst Středozemního a Rudého moře.
Po dokončení univerzitního studia se Václav přestěhoval na dva roky do Londýna, aby zde zdokonalil svou angličtinu. Jakmile však uviděl rozmanitost britské krajiny rozprostírající se od majestátných cornwallských útesů až do mraků ponořených skotských hor, propadl krajinářské fotografii.
Od těch dob uplynulo mnoho let, v rámci kterých Václav zrealizoval hromadu workshopů a fotografických expedic ve Skotsku, Norsku, Itálii, Egyptě, Maledivách a v mnoha dalších zemích, spolupracoval s nejlepšími freedivery a výrobci potápěčského nebo outdoorového vybavení, přispíval do mnoha časopisů a fotografických portálů, prodával fotografie v rámci limitované edice do různých zemí, ale především zachycoval krásy hor a mořského světa.
JEDINEČNOST PODMOŘSKÉ FOTOGRAFIE NA NÁDECH
Všechny Václavovy podmořské fotografie jsou foceny během potápění na nádech. Narozdíl od ostatních fotografů mořského světa, Václav není přístrojový potápěč a pod vodou nikdy nepoužívá dýchací přístroj.
Fotografování při potápění na nádech je všeobecně mnohem obtížnější, než při potápění s přístrojem. Aby se freediver mohl potopit do požadované hloubky, musí uvolnit svou mysl, zpomalit tepovou frekvenci, aplikovat pokročilé techniky vyrovnávání tlaku a přepnout tělo do jakéhosi potápěcího módu, ve kterém čas ubíhá jinak a racionálnost či pohotovost myšlení je omezena.
Fotografování naopak vyžaduje precizní uvažování o kompozici, světle a nastavení fotoaparátu či externích blesků. Kombinace těchto dvou protichůdných aktivit pro Václava představuje zajímavou výzvu, na kterou se celoročně připravuje různými druhy fitness a freedive tréninků. Aktuálně se Václav potápí na jeden nádech až 80 metrů hluboko.
PRAVOST A UNIKÁTNOST FOTOGRAFIÍ
Mezi veřejností je zakořeněna mylná představa, že fotografie, jako jsou ty Václavovy, byly nějakým způsobem "vytvořeny" ve Photoshopu. To je následek velmi rychlého vývoje editačních softvérů, které umožnily s grafikou pracujícím jedincům (prezentujícím se jako "fotografové") manipulovat fotografie do tak nerealistických, nicméně okouzlujících výtvorů, že jim skutečné fotografie často nedokáží konkurovat.
Rozlišit mezi takovou grafikou a unikátní, skutečnost reálně zobrazující fotografií, pak bývá pro většinu diváků nemožné. Každý fotograf v éře digitální fotografie musí do určité míry používat editační nástroje. Už jen proto, aby fotografie vyvolal z rawu nebo slepil několik snímků do jednoho panorama.
Nicméně Václavovým cílem je zachytit unikátní, ale opravdové, nefalšované momenty. Proto zásadně nepoužívá barevné filtry, nekombinuje neidentické fotografie ve Photoshopu a neodstraňuje z fotografií objekty nebo tam jiné nedodává.
Jestliže na fotografii vidíte barvami zářící východ slunce, je to proto, že Václav strávil nespočet východů slunce čekáním na moment, kdy se sejdou všechny elementy světla, kompozice a barev tak, aby vytvořily dokonalý snímek.
ÚSPĚCH A HODNOTY
Během pobytu v Londýně se Václav přihlásil do první mezinárodní fotografické soutěže a ke svému překvapení vyhrál první cenu. Od té doby cen a ocenění na mezinárodní scéně přibylo mnoho, včetně těch od prémiových komunit a společností, jako jsou Wetpixel, Divephotoguide či National Geographic.
Nicméně to pro něj dnes již příliš neznamená, jelikož největší satisfakci vnímá v možnosti vrátit se do hloubek oceánů, na vrcholky hor a soutěžit tam se sebou samým.
